Navigace
Obsah
Výkladový slovník
- ADORACE
- vzývání, uctívání
- AKANT
stylizovaný rostlinný ornament, charakteristický členitými hrotitými listy, napodobující druh bodláku (akantová rozvilina)- AKROPOLIS, AKROPOLE
- původně vyvýšená opevněná část řeckých měst, v přeneseném smyslu samostatně opevněný areál v nejlépe chráněném (nejvyšším) bodě hradiště, obsahující ústřední stavby sakrálního i profánního účelu
- ALEGORIE
- výtvarné znázornění smyslů, vlastností, ctností a neřestí, aktivit, ročních dob, světadílů, planet atd. pomocí konkrétních lidských, zvířecích (personifikace) či předmětných podob
- AMBIT
- křížová chodba; krytý ochoz v podobě chodby, obklopující kvadraticky rajský dvůr kláštera (komendy), do něhož se otevírá arkádou, okny
- ANTICAMERA
- předsíň, předpokoj
- APARTMÁ, APPARTEMENT
- soubor místností, tvořících uzavřenou obytnou složku zámku
- APOKALYPSA
- zjevení, v užším smyslu Zjevení sv. Jana Evangelisty, významný zdroj námětů výtvarného umění, např. apokalyptická žena stojící na měsíčním srpku obklopena sluneční září, ztotožňovaná ve středověku s Pannou Marií (Panna sluncem oděná)
- APOTEÓZA
- zbožnění, oslava
- APSIDA
architektonický krální s i půdorysem lenutý konchou, čtvrtkulovou klenbou (poloviční kopule), plnící funkci východního (méně často západního) chóru nebo závěru bočních lodí
- ARCHIVOLTA
- plasticky členěné, profilované orámování čela oblouku portálu, ohraničující tympanon (viz. tympanon)
- ARKÁDA
- oblouk vzepřený svislými podporami (sloupy nebo pilíři). Mezilodní arkády člení chrámový prostor, slepé (liché) arkády přisazené k plné stěně jsou naproti tomu jen dekorativním prvkem. Otevřené arkády sdružené vedle sebe i nad sebou tvoří arkádové soustavy, zejména v zámecké architektuře
- ARKÁDOVÝ DVŮR
- nádvoří vymezené arkádovými ochozy (lodžiemi) v úrovni přízemí či několika pater, které slouží ke komunikačnímu propojení jednotlivých místností interiéru
- ARKÝŘ
architektonický, původně obranný prvek (krytý balkon) pravoúhlého, polygonálního, trojbokého či válcového půdorysu, vysunutý z líce stavby na krakorcích, konzolách či noze. Rozšiřoval obytný prostor, tvořil závěr kaple či obsahoval prevet, případně plnil funkci vertikálního členění vnější fasády stavby i v rozsahu více pater- ARMATURA
- v historické architektuře technika zpevnění nároží stavby či opěrného pilíře kvádry, jež zůstaly zpravidla neomítnuty a projevily se současně jako výtvarný prvek. Zvláštním typem a. je bosáž. Armatura naznačená omítkovou bosáží, sgrafitem či malbou měla pouze dekorativní funkci
- ATIKA
- zeď nad hlavní římsou stavby pohledově zakrývající střechu
- ATRIBUT
- přívlastek, předmět symbolizující ve výtvarném umění konkrétní osobu božstva či světce (individuální a.) či skupinu světců(kolektivní a.) s funkcí určujícího znaku A. připomínají činnost zobrazovaných postav či mučednickou smrt (nástroje umučení)
Výkladový slovník je převzat z knihy České hrady a zámky (Ottovo nakladatelství, Praha 2006) se souhlasem autorů Vladimíra Brycha a Jana Rendka. Autorkou ilustrací je Andrea Waldhauserová.
